Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jsou tři...

14. 4. 2008

Minimálně jednou za týden se mě někdo zeptá, jak to je s těma … ty víš kterejma. Jo. Jsou tři. Divný číslo, co? A co to vlastně znamená? … Když se mě na tohle holky zeptaj, mají na mysli ‚kluky‘, kteří se mnou mají něco společnýho. Ale  pozor!!! Ne že bych s některým z nich něco měla, to ne!!! I když v případě čísla jedna by to byla moc lákavá představa. Opravdu moc lákavá…

 

Číslo jedna. Je to někdo, kdo pro mě znamená něco víc už od prvního okamžiku, kdy jsem ho viděla poprvé. To znamená – už nevím kterej den to byl, ale bylo to někdy na začátku prváku. Nevěříte na lásku na první pohled? Já taky ne, ale jak bych potom chtěla vysvětlit to, že ho mám pořád v hlavě? Hm? A teď mi v hlavě bloudí víc než kdy předtím, i když jsem si myslela, že to víc to už není možný….

 

Číslo dvě. On si mě tak nějak našel na plese. 15.12.2007. Jen tak prošel kolem a vyfotil si mě. Málem jsem z toho měla infarkt, vážně. Do nedávný doby jsme si psali e-maily – řeknu vám, že mě bavilo si s ním psát. A pokud mám být opravdu přesná – asi tři dny jsme si psali sms a když jsem se dověděla, že má holku, tak jsem mu jemně naznačila, že by asi bylo lepší přestat si psát. Nechci se stát rozvracečem. Fakt ne. Jen tak pro vaše info – je mu 25 a už si nepíšeme. Sem tam e-mail ve stylu jak se máš? nic víc….

 

Číslo tři.  Poměrně nový objev – právě z tý zábavy. Tak týden nebo dva jsme si SMSkovali… a je konec. Buď zapomněl nebo mu došlo, že nejsem jeho typ. Hm, dlouhý vedení. Abych pravdu řekla, tak mi to ani tak moc nevadí. Jako – ne že by mi zrovna nějak moc uvízl v hlavě to ne, ale taky mi to nerve srdce. Prostě žiju dál….

 

Tak. To bylo jen tak pro vysvětlení – i když pochybuju, že se na tuhle stránečku dostane někdo, kdo se mě na tohle ptá, ale stejně. Hm….a ještě jedna informace pro vás – zvědavé čtenáře – všichni jsou starší než já.

 

Vaše Es

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář