Jdi na obsah Jdi na menu
 


Příběh fialových pramínků

12. 3. 2008

Všechno začalo někdy koncem října 2007, kdy jsem se rozhodla si o velkých prázdninách obarvit vlasy na růžovo. Neustále mi to hlodá hlavou … a i když ještě nejsou velký prázdniny, rozhodla jsem se s barvou začít experimentovat už teď.

 

V neděli (9.3.2008) jsem šla s Monou ven. Jen tak jsme bezcílně bloumaly po okolí, až jsme skončili v takovém obchůdků – prostě u ťamanů. Ani nevíte, jak mám ráda všechny šikmooký lidi. Njn. Asi deformace z nadměrný lásky k Japonsku.

 

… Celkem se zájmem jsme si prohlížely jejich zboží a mě padla do oka barva na vlasy – fialová, jak jinak, že? Asi mám pro fialovou velkou slabost ;-)

Na chvilku jsme se z obchůdku vzdálily -skočily jsme si domů pro peníze. Doteď tomu nevěřím, ale já si vážně koupila tu barvu na vlasy!

 

Chvilku jsme seděly před barákem a zkoumaly návod k použití, pak jsme se tak nějak rozloučily a šly jsme domů.

 

Šla jsem si vydrhnout hlavu – a pak jsem postupovala podle toho jejich návodu. … Ehm, půl hodiny jsem vypadala jak „debil“ – s tou divnou čepicí na hlavě … barvila jsem si jen pramínky. Pak jsem si tu barvu z těch vlasů vymyla, vysušila si hlavu … a málem mě omejvali. Fialových bylo jen pár vlásečků – a půlka tuby barvícího gelu byla v * . … Byla jsem celkem zklamaná, ale neřešila jsem to. Zatím.

 

… V pondělí jsem vstala až kolem dvanáctý – nechápu, jak jsem mohla v posteli vydržet tak dlouho. Jen jsem vylezla, máma si hned všimla tý „změny“.  Vlastně jsem vstávala jen proto, že se u nás stavila babička. Njn. … Šly jsme s mamkou nakupovat a dostaly jsme se i k tématu „barvený vlasy“. Povídaly jsme si a já doslova dostala její svolení k tomu, abych si obarvila v létě vlasy. Nevěřila jsem svým vlastním uším ….

 

Večer – zhruba kolem půlnoci jsem se opět pustila do barvení. Kdyby mě viděl jakýkoliv kadeřník, museli by ho křísit, protože jsem postupovala zcela neprofesionálně. Bez těch rukavic i bez „čepice“ … no, je středa a já mám ještě pořád trochu fialový prsty.  ;-)

 

Ráno – v úterý – jsem se vzbudila s tím, že jestli moje noční snažení nebude vidět, okamžitě si půjdu nakoupit tunu růžový barvy a obarvím si celou hlavu. … Naštěstí jsem s výsledkem celkem spokojená, takže tu růžovou si nechám až na prázky. Sice to na tý mojí hlavě není (podle mě) moc vidět, ale něco málo fialovýho tam je. Vážně jsem nadšená jak malý děcko ;-)

 

Vaše Es

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Já asi nemám smysl pro extravaganci

(Yumi, 21. 3. 2008 9:02)

Nejšílenější věc, jakou mé vlasy zažily, bylo neustálé ztmavování a ztmavování, až jsem nakonec vypadala jako upírka. Většina z toho už se vymyla, ale když mám rozpuštěné vlasy (obvykle je nosívám stažené do ohonu nebo drdolu nebo tak), ještě mi pár lidí říká, že v umělém světle se neuvěřitelně lesknou do fialova nebo oranžova. A přitom na krabičce bylo napsáno "tmavohnědá"! :)