Jdi na obsah Jdi na menu
 


Svět se mi zhroutil

9. 2. 2009

Svět se mi zhroutil. A víte proč?

 

 

 

Ztratila jsem něco, co pro mě znamená víc než život. Bláhovou vyhlídku na budoucnost. Moje sny. Fantazii. Hodiny a hodiny okusování čehokoliv, co mi přišlo pod ruku.

 

 

 

A co se vlastně stalo? …

 

Vcelku – nic moc. Jenom se mi nedopatřením smazala celá moje složka z počítače. … V tom je ta pointa.

 

 

 

Málem mě sklátil infarkt. Jen si to představte – nevěřícně koukám na plochu a hypnotizuji to místo, kde se ještě před sekundou vyjímala složka … Erteya. A teď? NIC!

 

 

 

Byla jsem zoufalá a doopravdy jsem měla na krajíčku… jenom jsem si furt dokola říkala, to nic, to je jen nějakej blbej vtip – ten pc je vážně vtipálek…bla bla bla bla.

 

 

 

Naštěstí! můj nevlastní otec hodil do pc jakejsi prográmek, s jehož pomocí jsme se dopátrali těch vyhozených souborů. V tom okamžiku jsem chtěla všechny objímat … byla jsem „šťastná“. Ale to jsem ještě netušila, co se stane dál. Doslova se slzami v očích jsem nadšeně rozklikávala veškeré svoje wordy a zjišťovala, jaké škody vznikly.

 

 

 

Přišla jsem o dva soubory – hned na začátku. Jeden měl cca 7 nebo 9 stránek – nájemný vrah a dívka bolesti – ale jeho ztrátu jsem nesla celkem statečně. Druhý soubor – byl určen na moje „druhé stránky“ XD a měl zatím jen tři stránečky … a vlastně … ještě jeden wordíček přišel k újmě, ale to bylo ještě mimino, měl stránku a kousek.

 

 

 

Ze všeho nejvíc mě však zajímalo, jak jsem na tom s wordem – který má/měl dost – eh, zajímavé jméno. Ještě to nemá název, ale bude to úchylný. Tohle dílko mělo kolem třiceti stránek, psala jsem už desátou kapitolu (a to je opravdu co říct, protože nejdál jsem se u všeho dostala nanejvýš k druhé kapitolce) … a morduju se s tím už přes dva roky. Ale teď? …

 

 

 

Spousta klikyháků, čtverečků a teček, nenavazujících písmenek … a to je vše.

 

 

 

Jestli nevěříte tomu, že se člověk může doopravdy sesypat na hromádku a být zoufalejší než největší zoufalec světa – tak tomu věřte, protože v té chvíli jsem to byla právě já.

 

 

 

Vzpomněla jsem si na týpka, kterému jsem kdysi dávno posílala první tři kapitolky, tgž jsem mu při nejbližší příležitosti psala mail, s prosbou, jestli by se po tom nemohl kouknout. Bohužel – dávno to smazal. Další záchranná akce – v odeslaných mailech jsem našla právě tu třetí kapitolku a ve svých věcech – po úpěnlivém hledání a nadávání – jsem našla začátek první kapitolky, co jsem začala psát na papír. … Co se stane, když se zamilujete do svého nepřítele? …

 

 

 

Musím se přiznat, že na tohle dílko, které je nyní nenávratně ztraceno – ale já přísahám, že se ho pokusím napsat znovu (i když už to nebude ono) … jsem byla doopravdy pyšná. A to už je co říct. Protože mě se moje výtvory nikdy nelíbí. Ještě jsem docela pyšná na Reklipto, které možná taky hodím na net, i když to zdaleka není dokončené a netuším, kdy budu mít zase čas a inspiraci  psát… ale jen tak pro jistotu, kdyby se mi zase něco náhodou smazalo =_=

 

 

 

No, co dál…

 

 

 

Už je to nějaký ten pátek, co se mi to smazalo a s těžkým srdcem musím přiznat, že se už kvůli tomu nebudím ze spaní. Nějak to přebolelo, asi stejně, jako ztráta Milgasia. Hlavně to přede mnou v zájmu bezpečnosti své i ostatních nijak nepřipomínejte … jsem z toho totiž dost špatná…i teď, když už to tak nebolí a necítím tu svíravou bolest kolem srdce.

 

 

 

 

 

Vaše Es

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

ANIME

(BRUCE, 17. 2. 2009 9:53)

www.animetym.n-host.cz kupa anime online doporucuju