Jdi na obsah Jdi na menu
 


Loutka 8.

12. 3. 2009

Loutka 8

„Ale já … chci.“ vyhrkl Nigelas a přisál se k jeho rtům. Bůh ví, co se s ním během toho jednoho dne stalo, ale najednou se cítil, že může víceméně všechno. Že může mít cokoliv a kohokoliv si zamane. A právě teď chtěl jeho. Jen a jen jeho. Muže s dokonalou postavou a okouzlujícíma očima, který ho nenasytně líbal a rukama hladil po zádech. Divil se tomu, že on ho taky tak moc chce. Jeho – obyčejného šestnáctiletého kluka, který půlku života prožil jako podřadná Loutka. Bez fantazie a svobody myšlenek. V teroru a sadistických hrátkách zbohatlíků. Za těch pár let toho prožil tolik, že kdyby to měl vyjmenovat, asi by nikdy neskončil.

Rukou mu přejel po obličeji a druhou ho objal kolem pasu. Přitiskl si ho k sobě blíž a slastně zavřel oči. Vše jde podle plánu. Doslova cítil, jak Nigelasova ochranná bariéra konečně a překvapivě taje. V duchu se musel usmát. Ten malý fígl, který na něj nastražil vyšel dokonale. Sice mu trochu lhal, když mu tvrdil, že v oné lahvičce byly plyny z jižní bažiny, z dimenze krále Timiashiho, ale měl pro to dobrý důvod. Byl to jen slabý a naprosto neškodný odvárek mocného lektvaru, který posiluje sebevědomí. A jak se zdá, působí dostatečně.

Najednou se od něj Nigelas odtrhl a zadíval se mu do očí. V těch jeho hořela touha a vášeň.

„Copak?“ zeptal se ho překvapeně. Nečekal, že na něj bude takhle … zírat. Byl si plně vědom toho, že už teď je tvrdý jak kámen – a Nigelas také – ale …

„Prozraď mi … svoje jméno, prosím.“ vydechl a rukou se ho dotkl na nejcitlivějším místě. Mladý muž překvapeně zamrkal. Když mu prozradí svoje jméno, ztratí tak na tajemnosti a záhadnosti. Na druhou stranu si ale získá jeho větší důvěru. Usilovně přemýšlel a pohledem těkal z jeho rtů na průzračnou hladinu, skrz kterou bylo vidět úplně vše. Díval se, jak ho pomalu ale obratně zpracovává. Ten pohled ho ještě více vzrušoval.

„Turaachi.“ vydechl nakonec a zavřel oči. Řekl mu to. Řekl mu něco, co nikdy, ale opravdu nikdy nikomu neřekl.

„Turaachi.“ zašeptal slastně Nigelas a znovu se vrhl na jeho rty.

„To je nádherné jméno.“ vydechl mu do rtů. Pak začal zničehonic bloudit rukama po jeho svůdném těla a sám měl co dělat, aby se dokázal dostatečně ovládat. Těšil ho pohled na muže před sebou, jak se ze všech sil snaží ovládnout a dodržet to, co mu řekl. Že ho do ničeho nebude nutit. Že dokáže čekat. A proto si s ním teď hrál jak kočka s myší. Vzrušoval ho na nejvyšší míru, ale sám sebe dokázal kontrolovat. Cítil, jak ho ovládá chtíč a že ho chce. Že ho chce cítit v sobě. Tak strašně moc ho chtěl. Ale … když už se mu naskytla možnost, svobodně se rozhodovat, nechtěl nic uspěchat. Chtěl mu dokázat, že není jen pouho pouhá LOUTKA, která je závislá na sexu, který jí byl násilně vnucován. A tak dál jen pokračoval ve vzrušivé hře, dokud muž před ním nevyvrcholil.

„Nigelasi.“ vydechl spokojeně a zároveň naprosto vyčerpaně. Ten se na něj jenom usmál a sklopil oči. Jako by mu teprve teď doopravdy došlo, co tu prováděl.

„Snad se nečervenáš?“ vyhrkl naprosto překvapeně a prstem mu přejel po rtech.

„Eee….“ na nic víc se nezmohl. Jako by se právě teď probral ze sna a vrátil se zpátky ke své ustrašenosti. Nechápal to. Vůbec nic nechápal. Vždyť jemu se sex protivil. A ještě před chvílí po něm tak strašně moc toužil. Tak moc, až to pomalu hraničilo s fyzickou bolestí.

Sledoval ho a uvažoval nad tím, co se mu asi právě teď honí hlavou. ,Vypadá tak nějak zdrceně´ přemýšlel Turaachi zatímco si Nigelas prohlížel vlnky na hladině.

Najednou se všude zatáhla obloha a vše se ponořilo do nebezpečného šera.

„Co-co se děje?“ vykoktal Nigelas a z jeho hlasu šel vyčíst náznak strachu.

„Nevím.“ zašeptal mu v odpověď a obezřetně se rozhlížel kolem. Jeho šestý smysl mu bil na poplach. Něco se k nim blížilo.

„Musíme zmizet.“ zašeptal naléhavě a přitáhl si mladíka k sobě. Pevně ho objal kolem a pak už jen luskl prsty.

*-*

Byl to nepříjemný pocit.

Cítil, jak se jeho tělo rozpadá na jednotlivé atomy. Měl pocit, že přestává existovat. Jeho podvědomí mu jasně sdělovalo, že přestává být hmotným. Že … se rozpadá jak skála v prach. Bylo to stejně nepříjemné, jako by po vás lezli miliony mravenců v kopačkách.

Najednou, během neuvěřitelně krátkého okamžiku se naráz vše uklidnilo. Znovu nabyl svého těla. Měl pocit, jako by se znovu narodil. Cítil se … hmatatelný. Zhluboka si oddechl. Ale stále se ještě neodvažoval otevřít oči. Nevěděl, co se stalo a byl zmatený.

Konečně v sobě našel dost odvahy, hluboce se nadechl a otevřel oči.

„Kde … to jsem?“ vydechl užasle.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Recommendations: how to promote your esarina.estranky.cz

(Latonyafoday, 26. 3. 2018 18:43)

Tato zpráva je zde zveřejněna pomocí programu XRumer + XEvil 4.0
XEvil 4.0 je revoluční aplikace, která může obejít téměř veškerou ochranu proti botnetu.
Captcha Rozpoznávání Google (ReCaptcha-1, ReCaptcha-2), Facebook, Yandex, VKontakte, Captcha Com a více než 8,4 milionu dalších typů!

Četl jste to - to znamená, že to funguje! ;)
Podrobnosti na oficiálních stránkách XEvil.Net, je bezplatná demo verze.

All internet will be CRASHED with XEvil!?

(Mashacax, 14. 12. 2017 2:05)

Tato zpráva je zde zveřejněna pomocí programu XRumer + XEvil 4.0
XEvil 4.0 je revoluční aplikace, která může obejít téměř veškerou ochranu proti botnetu.
Captcha Rozpoznávání Google (ReCaptcha-1, ReCaptcha-2), Facebook, Yandex, VKontakte, Captcha Com a více než 8,4 milionu dalších typů!

Četl jste to - to znamená, že to funguje! ;)
Podrobnosti na oficiálních stránkách XEvil.Net, je bezplatná demo verze.

moc prima

(snake, 20. 6. 2009 22:04)

už mě ale nebaví čekat na pokračování :(

Tak jsem si

(kat, 20. 5. 2009 23:57)

to pčešetla na jeden zátah a děj jě pěkný, nápaditý a dostatek tajemný a napínavý. Pár chybiček a chtělo by to odstavce a je to perfektní. Rozhdoně si to přečetu dál.

Supér

(sisi/ctenar, 11. 5. 2009 12:25)

Opravdu zajímavé, a tajuplně ohromující. Děj je prolnavý a koukám že se máme naco těšit.
A já se opravdu velice těším ")