Jdi na obsah Jdi na menu
 


Indické železnice

26. 2. 2009

Indické železnice

Jednou z nejlepších cest k poznání Indie je cestování vlakem. Ve vlacích i na nádražích se totiž cestující tváří v tvář seznamuje s neobyčejnou škálou fenoménů, které tato rozmanitá zem+ě nabízí. Indické dráhy jsou podle samotných Indů nejen provozovatelem gigantické sítě vlaků, ale také silou sjednocující celý národ. Říká se, že nástup železnice v Indii znamenal konec jedné epochy a začátek jiné. Železniční síť propojila celou zemi v takovém rozsahu, v jakém se to nepodařilo žádnému jinému integračnímu programu. Celkově indické dráhy spravují přes 60 tisíc kilometrů tratí. Denně vyjede na cestu téměř 9 tisíc osobních vlaků, které přepraví přes 12,5 milionů pasažérů. Společně s nákladními urazí každý den dráhu třiapůlkrát delší, než je vzdálenost Země na Měsíc. Indické dráhy jsou prý největším zaměstnavatelem na světě. V jejich službách nachází uplatnění neuvěřitelných 1,6 milionu zaměstnanců. Drtivá většina z nich pracuje pro dráhu celý život, o práci ve státním sektoru je v Indii obrovský zájem. Jistota stálého příjmu, doživotní důchod a příjemný pracovní režim je přesně to, po čem touží 99 procent Indů. Vedle těchto stálých zaměstnanců se na dráze přiživuje nejméně další milion lidí – od různých prodavačů čaje, oříšků a ovoce přes nosiče až po žebráky. Hlavní zásluhu na vzniku a dalším rozvoji indické železnice měli Britové. V době své koloniální vlády nutně potřebovali efektivní způsob dopravy, kterýž by jim umožnil rychlý přesun zaměstnanců, vojenských oddílů a zboží. Vzdálenosti v jejich nové kolonii byly obrovské a čas hrál jak z politického, tak z obchodního hlediska klíčovou roli. Na první pohled se může současný železniční systém zdát stejně komplikovaný jako celá Indie – na železnici potkáte vše od superrychlých meziměstských expresů až po venkovské spoje. Úroveň přepravy se pohybuje od luxusních křesel v klimatizovaných kupé až po rozbité dřevěné lavice v třetí třídě. K nejluxusnějším patří dálkové rychlíky Rádžani. Jejich společným jmenovatelem je přesnost, rychlost a pohodlnost. Pokud jde o pohodlí a vy bavení, vyrovnají se letecké dopravě. Jedinou nevýhodou je vysoká cena, v níž jsou ovšem zahrnuty čisté lůžkoviny, přísun nealkoholických nápojů a jídlo pětkrát denně, k tomu obsluha zajišťovaná zřízenci v livrejích. K indické železnici se pochopitelně vztahuje dlouhá řada nej. Tak třeba nejdelší trasa z Kašmíru až na nejjižnější mys měří 3 751 kilometrů a vlak ji urazí za necelých 75 hodin. Nejdelší nástupiště v zemi přesahuje o 72 metrů jeden kilometr. Rekordní železniční most měří na délku více než 5 tisíc metrů.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Kde je lotka

(alexeja-nikita.blog.cz, 1. 3. 2009 15:31)

Eh, tak jsem se ut šla mrknout a čekala jsem, že tu uvidím Loutku a ono nic ):!! Ale neva, já věřím že brzo přibude!!! A nobe něco shojo-ai jak ta Sank, to se mi moc líbilo :D
PS-K lásce už je 1. kapča!!

Jsem Vůl

(alexeja-nikita, 28. 2. 2009 15:55)

Ehm, promiň, myslela jsem ,loutky, ale přitom jsem se v televizi dívala na masku: Jsem to ale vůl :D
Ps-Ten příběh té Sank, to byl tvůj příběh??? jako že ta Sank jsi ty??

Pár přání a dotazů :D

(alexeja-nikita, 28. 2. 2009 15:45)

Ehm, snad nevadí že tento komentář moc nebude patřit k tomuto článku:D Jen bych se chtěla zeptat kdy bude pokračování maaky a prosíííím o to, aby bylo aspoň trochu delší!! Jinak já sama začínám ještě s kamarádou s něčím podobným, tak bych chtěla aby si se mrkla :D Je tam zatím jen úvod, ale i tak bych chtěla názor někoho kdo už to psa§ :D Předem díky :D Povídku najdeš na- alexeja-nikita.blog.cz