Jdi na obsah Jdi na menu
 


První slohovka třeťáku

22. 11. 2008

Fejeton Témata:

1. Čas

2. Naše rodina

3. Já a svět

4. Škola

 

Osnova:

1. Slohovka.

2. Téma na míru

3. Nový svět.

4. Další světy.

5. Úžasné shrnutí.

 

Já a svět aneb ego a chamtivost nadevše

Jen si to představte! Mám před sebou papír, sešit a propisku a mám ze své hlavy zplodit něco, čemu hned na začátku připíchnu štítek s označením první slohovka třetího ročníku. Zmateně těkám pohledem z jednoho tématu na druhé a v hlavě se mi rodí zlomyslný plán. Vyberu si to nejjednodušší.

Já a svět. Nádherné to téma. Obsahuje dvě úžasná slovíčka. Já … a slovíčko svět. Jelikož jsem podle mínění ostatních velice sebestředný egoista, nemělo by mi dělat problém něco vymyslet. A slovíčko svět? To je taky hodně široký pojem, že kterého vyždímá víc, než jen : „Jo jo, je to velký a živý a plný – všeho.“ Tak – téma mám vybrané a teď už jen hypnotizuji propisku, aby začala psát. A nic. Abych se vrátila k tématu. Já a svět.

Abych pravdu řekla, právě teď se mým světem stala školní učebna, papír a tužka. Jo – a taky prázdno v hlavě. Můžu tedy konstatovat, že já jakožto jedinec – právě teď existuji ve svém vlastním světě. A není to proto, že bych byla až tak moc sobecká. Aspoň doufám. Když se na svůj svět podívám i z jiných rovin bytí, s úlekem zjišťuji, že jsem velice majetnická. Mám spoustu světů, kde existuji. Svět fantazie, kde jsem – dá se říct – non stop. Svět hudby, který mi dovoluje snít, a tudíž se přemístit zpět do světa fantazie. Svět – jakožto realita. Um. Realita. To je slovíčko, které nemám moc ráda. Představuje pro mě totiž – ano – svět, kde musím být pořád, bez ohledu na to, jestli chci nebo nechci. Jak ráda bych doopravdy utekla z tohoto světa s krycím názvem realita.

Když to všechno shrnu do smysluplného závěru, vyplývá z toho, že: jsem egoistická. Že jsem majetnická a doslova chamtivá, když chci vlastně tolik světů. Že bych se některých světů i ráda a dobrovolně bez mučení vzdala. A na konec – že jsem vlastně nic nenapsala. Jestli je to fejeton – netuším. Takže se mým dalším světem stává otázka: „Proč tady vlastně celou hodinu čmárám po papíře?“

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář